Smrkové porosty v České republice čelí v několika posledních letech rozsáhlé kalamitě způsobené podkorním hmyzem. Příčin této gradace je celá řada. Tím nejdůležitějším je pozdní zpracování napadených stromů – v současnosti z důvodu nedostatečné zpracovatelské kapacity. Na začátku gradace patří k nejdůležitějším opatřením rozhodně včasná detekce napadených stromů. Naopak, její selhání vede téměř vždy k rychlému nárůstu napadených stromů. Doposud jedinou spolehlivou metodou k nalezení kůrovcových stromů je vizuální prohlídka kmene. Ta je však ve většině případů nedostatečná, protože není možné najít napadené stromy dostatečně včas. Jedním z nejnovějších a velice perspektivních způsobů je vyhledávání napadených stromů pomocí speciálně vycvičených psů. Psi jsou schopní pomocí svého výborného čichu najít a označit napadený strom již pár hodin po náletu a zároveň několik týdnů poté. Psi najdou napadené stromy dříve, než jsou jasně zřetelné znaky napadení a to na vzdálenost až 100m

Lýkožrout smrkový (Ips typographus)

Lýkožrout smrkový je považován za nejzávažnějšího škůdce v evropských smrkových lesích. Pokud se na jaře několik dní po sobě oteplí na více jak 20°C, vylétnou kůrovci ze svého zimoviště a vypraví se hledat vhodné stromy, do kterých by mohli naklást svá vajíčka. Samci zahájí útok na smrk. Aby překonali obranyschopnost stromu, musí jich být na několik tisíc. Své útoky koordinují pomocí feromonů. Přibližně během jednoho měsíce dochází k sesterskému rojení a napadení nejbližších smrků. Během asi 2 měsíců (v závislosti na počasí) opouští nová generace strom, aby zaútočili na strom další. Pokud nenajdete prvotní útoky včas a neprovedete potřebná opatření, dochází k napadení mnohonásobně více stromů. Psi jsou schopní najít napadený strom od začátku rojení kůrovce, až do podzimu.